Sunday, August 7, 2016

Shri Rama Story -- Baala-Kaandam -- Rama's Childhood

śRīrāmōdantaṁ -- 1 -  bālakāṇḍaṁ    (The Childhood Chapter) 

ശ്രീരാമോദന്തം --  ബാലകാണ്ഡം   SlOkam 1 - 10 

ശ്രീപതിം പ്രണിപത്യാഹം ശ്രീവത്സാങ്കിത വക്ഷസം 
ശ്രീരാമോദന്തം ആഖ്യാസ്യേ ശ്രീവാല്മീകി പ്രകീർത്തിതം       / 1/ 

श्रीरामोदन्तं --  बालकाण्डं  

श्रीपतिं प्रणिपत्याहं श्रीवत्साङ्कित वक्षसं 
श्रीरामोदन्तं आख्यास्ये श्रीवाल्मीकि प्रकीर्त्तितं       / १/ 

śRīpatiṁ pRaṇipatyāhaṁ śRīvatsāṅkita vakṣasaṁ 
śRīrāmōdantaṁ ākhyāsyē śRīvālmīki pRakīRttitaṁ       / 1/ 

ஸ்ரீராமோத³ந்தம்ʼ --  பா³லகாண்ட³ம்ʼ

ஸ்ரீபதிம்ʼ ப்ரணிபத்யாஹம்ʼ ஸ்ரீவத்ஸாங்கித வக்ஷஸம்ʼ 
ஸ்ரீராமோத³ந்தம்ʼ ஆக்²யாஸ்யே ஸ்ரீவால்மீகி ப்ரகீர்த்திதம்ʼ       / 1/ 


With deep reverence I worship Bhagavaan Vishnu,  the consort of goddess SRee, whose chest is adorned by the holy marking SReevatsam and  hereby begin to recite the  history of SRee-raama -- the holy story (udantam) first  praised by MahaRshi VAlmeeki.  -1-

പുരാ വിശ്രവസ: പുത്രോ രാവണോ നാമ രാക്ഷസ:
ആസീദസ്യാനുജൗ  ചാസ്താം കുംഭകർണ്ണ  വിഭീഷണൌ       / 2 / 

पुरा विश्रवस: पुत्रो रावणो नाम राक्षस:
आसीदस्यानुजौ  चास्तां कुंभकर्ण्ण  विभीषणौ       / २ / 

purā viśRavasa: putRō rāvaṇō nāma rākṣasa:
āsīdasyānujau  chāstāṁ kuṁbhakaRṇṇa  vibhīṣaṇau       / 2 / 

புரா விஸ்²ரவஸ: புத்ரோ ராவணோ நாம ராக்ஷஸ:
ஆஸீத³ஸ்யானுஜௌ  சாஸ்தாம்ʼ கும்ப⁴கர்ண்ண  விபீ⁴ஷணௌ       / 2 / 

In the ancient times, there was a mahaRshi named ViSRavasa, who had a demonic son called rAvaNa who had two brothers --  KumbhakaRNa and VibheeshaNa.    -2-

തേ  തു തീവ്രേണ തപസാ പ്രത്യക്ഷീകൃത  വേധസം 
വവ്രിരേ ച വരാൻ ഇഷ്ടാൻ അസ്മാദ് ആശ്രിത വത്സലാത്     / 3 / 

ते  तु तीव्रेण तपसा प्रत्यक्षीकृत  वेधसं 
वव्रिरे च वरान् इष्टान् अस्माद् आश्रित वत्सलात्     / ३ / 

tē  tu tīvRēṇa tapasā pRatyakṣīkr̥ta  vēdhasaṁ 
vavRirē cha varān iṣṭān asmād āśRita vatsalāt     / 3 / 

தே  து தீவ்ரேண தபஸா ப்ரத்யக்ஷீக்ருʼத  வேத⁴ஸம்ʼ 
வவ்ரிரே ச வரான் இஷ்டான் அஸ்மாத்³ ஆஸ்²ரித வத்ஸலாத்     / 3 / 


The three brothers did intense tapasya to please Lord Brahma who appeared in front of them and they received favorite blessings from Him who was moved by His love toward those who take refuge in Him.      -3-

രാവണോ മാനുഷാദന്യൈ: അവദ്ധ്യത്വം തഥാത്മന:
നിർദ്ദേവത്വേച് ഛയാ  നിദ്രാം കുംഭകർണ്ണോ/വൃണീത  ച     / 4/ 

रावणो मानुषादन्यै: अवद्ध्यत्वं तथात्मन:
निर्द्देवत्वेच्छया  निद्रां कुंभकर्ण्णो/वृणीत  च     / ४/ 

rāvaṇō mānuṣādanyai: avaddhyatvaṁ tathātmana:
niRddēvatvēcCHayā  nidrāṁ kuṁbhakaRṇṇō /vr̥ṇīta  cha     / 4/ 

ராவணோ மானுஷாத³ன்யை: அவத்³த்⁴யத்வம்ʼ ததா²த்மன:
நிர்த்³தே³வத்வேச்ச²யா  நித்³ராம்ʼ கும்ப⁴கர்ண்ணோ/வ்ருʼணீத  ச     / 4/ 

Demon rAvaNa asked for this boon:  "May I never be killed by anyone other than humans." (He had only scorn for the weaklings, namely, humans.  "How could humans kill ME? was his thought.)  KumbhakaRNa asked for and received addiction to sleep as a boon by making a verbal error.  (He meant niRddEvatvam ="destruction of the gods" but ended up saying nidrAlutvam = "sleeping always". ) -4-

വിഭീഷണോ വിഷ്ണുഭക്തിം വവ്രേ സത്വഗുണാന്വിത:
തേഭ്യ ഏതാൻ വരാൻ ദത്വാ തത്രൈവാന്തർദധേ പ്രഭു:        / 5/ 

विभीषणो विष्णुभक्तिं वव्रे सत्वगुणान्वित:
तेभ्य एतान् वरान् दत्वा तत्रैवान्तर्दधे प्रभु:        / ५/

vibhīṣaṇō viṣṇubhaktiṁ vavRē satvaguṇānvita:
tēbhya ētān varān datvā tatRaivāntaRdadhē pRabhu:        / 5/ 

விபீ⁴ஷணோ விஷ்ணுப⁴க்திம்ʼ வவ்ரே ஸத்வகு³ணான்வித:
தேப்⁴ய ஏதான் வரான் த³த்வா தத்ரைவாந்தர்த³தே⁴ ப்ரபு⁴:        / 5/

VibheeshaNa, the third brother,  was full of saintly qualities (satvaguNam), and so he asked for and received VishNu-bhakti as his blessing. After giving the three devotee-rAkshasa-s their desired boons, the Lord disappeared from their midst.   -5-

രാവണസ്തു തതോ ഗത്വാ രണേ ജിത്വാ ധനാധിപം  /
ലങ്കാപുരിം പുഷ്പകം ച ഹൃത്വാ തത്രാവസത്   സുഖം //      6

रावणस्तु ततो गत्वा रणे जित्वा धनाधिपम्  /
लङ्कापुरिं पुष्पकं च हृत्वा तत्रावसत्   सुखं //      6

rāvaṇastu tatō gatvā raṇē jitvā dhanādhipam  /
laṅkā puriṁ puṣpakaṁ cha hr̥tvā tatRāvasat  sukhaṁ //      6

ராவணஸ்து ததோ க³த்வா ரணே ஜித்வா த⁴னாதி⁴பம்  /
லங்காபுரிம்ʼ புஷ்பகம்ʼ ச ஹ்ருʼத்வா தத்ராவஸத்   ஸுக²ம்ʼ //      6

Afterwards, rAvaNa defeated the God of Wealth, KubEra, and stole from him the city of lan*ka and the Pushpaka VimAnam.  And rAvaNa began to live and rule his kingdom from lan*ka.  -6-

യാതുധാനാസ്തതസ്സർവേ രസാതല നിവാസിന:    /
ദശാനനം സമാശ്രിത്യ ലങ്കാം ച സുഖമാവസൻ   //    7

यातुधानास्ततस्सर्वे रसातल निवासिन:    /
दशाननम् समाश्रित्य लङ्काम् च सुखमावसन्   //    7

yātudhānā: tata: saRvē rasātala nivāsina:    /
daśānanam samāśRitya laṅkām cha sukhamāvasan   //    7

யாதுதா⁴னாஸ்ததஸ்ஸர்வே ரஸாதலனிவாஸின:    /
த³ஸா²னனம் ஸமாஸ்²ரித்ய லங்காம் ச ஸுக²மாவஸன்   //    7

Then, all the rAkshasa-s who had been living in the underworld known as rasAtalam emerged and assembled in lan*ka and began to live there happily under the protection of King-rAvana.  -7-

മണ്‍ഡോദരീം മയസുതാം പരിണീയ ദശാനന:
തസ്യാം ഉദ്പാദയാമാസ മേഘനാദാഹ്വയം സുതം.  / 8 / 

मण्डोदरीं मयसुतां परिणीय दशानन:
तस्यां उद्पादयामास मेघनादाह्वयं सुतं.  / ८ / 

maṇḍōdarīṁ mayasutāṁ pariṇīya daśānana:
tasyāṁ udpādayāmāsa mēghanādāhvayaṁ sutaṁ.  / 8 / 

மண்ʼடோ³த³ரீம்ʼ மயஸுதாம்ʼ பரிணீய த³ஸா²னன:
தஸ்யாம்ʼ உத்³பாத³யாமாஸ மேக⁴னாதா³ஹ்வயம்ʼ ஸுதம்ʼ.  / 8 / 

Demon rAvaNa married  MaNDOdaree, the daughter of Maya, the architect of asura-s,  and in her begat a son named MEghanAda.

രസാം രസാതലം ചൈവ വിജിത്യ സ തു രാവണ:
ലോകാമാക്രാമയൻ സർവ്വാൻ ജഹാര ച വിലാസിനീം   / 9 / 

रसां रसातलं चैव विजित्य स तु रावण:
लोकामाक्रामयन् सर्व्वान् जहार च विलासिनीं   / ९ / 

rasāṁ rasātalaṁ chaiva vijitya sa tu rāvaṇa:
lōkām ākRāmayan saRvvān jahāra cha vilāsinīṁ   / 9 / 

ரஸாம்ʼ ரஸாதலம்ʼ சைவ விஜித்ய ஸ து ராவண:
லோகாமாக்ராமயன்ʼ ஸர்ʼவ்வான்ʼ ஜஹார ச விலாஸினீம்ʼ   / 9 / 

Demonic rAvaNa conquered the Earth and rasAtalam, tormented the residents of both realms, and stole beautiful women from those regions.

ദൂഷയൻ വൈദികം കർമ്മ ദ്വിജാൻ അർദ്ദയതി സ്മ  സ: 
ആത്മജേനാന്വിതോ യുദ്ധേ വാസവം ചാപ്യപീഡയത്     / 10/ 


तदीय तरुरत्नानि पुनरानाय्य किङ्करै:
स्थापयित्वा तु लङ्कायां अवसत्  च चिराय स:     / ११ / 

തദീയ തരുരത്നാനി പുനരാനായ്യ കിങ്കരൈ:
സ്ഥാപയിത്വാ തു ലങ്കായാം അവസത്  ച ചിരായ സ:     / 11 /

tadīya taruratnāni punarānāyya kiṅkarai:
sthāpayitvā tu laṅkāyāṁ avasat  cha chirāya sa:     / 11 / 

ததீ³ய தருரத்னானி புனரானாய்ய கிங்கரை:
ஸ்தா²பயித்வா து லங்காயாம்ʼ அவஸத்  ச சிராய ஸ:     / 11 / 

Demonic rAvaNa uprooted the divine Kalpa trees of IndralOkam using his servants and brought them to his city of lankA and replanted them there, living there for a long time.

തത:  തസ്മിൻ അവസരേ വിധാതാരം ദിവൗകസ:
ഉപഗമ്യോചിരേ  സർവ്വം രാവണസ്യ വിചേഷ്ടിതം    / 12 / 

तत:  तस्मिन् अवसरे विधातारं दिवौकस:
उपगम्योचिरे  सर्व्वं रावणस्य विचेष्टितं    / १२ / 

tata:  tasmin avasarē vidhātāraṁ divaukasa:
upagamyōchirē  saRvvaṁ rāvaṇasya vichēṣṭitaṁ    / 12 / 

தத:  தஸ்மின்ʼ அவஸரே விதா⁴தாரம்ʼ தி³வௌகஸ:
உபக³ம்யோசிரே  ஸர்ʼவ்வம்ʼ ராவணஸ்ய விசேஷ்டிதம்ʼ    / 12 / 

At that opportune time, the Gods approached Lord BrahmA and told Him all about the evil actions of rAvna.

തദാകർണ്‍ണ്യ സുരൈസ്സാകം പ്രാപ്യ ദുഗ്ധോദധേസ്തടം 
തുഷ്ടാവ ച ഹൃഷീകേശം വിധാതാ വിവിധൈ: സ്തവൈ:    / 13/  

तदाकर्ण्ण्य सुरैस्साकं प्राप्य दुग्धोदधेस्तटं 
तुष्टाव च हृषीकेशं विधाता विविधै: स्तवै:    / १३/  

tadākaRṇṇya suraissākaṁ pRāpya dugdhōdadhēstaṭaṁ 
tuṣṭāva cha hr̥ṣīkēśaṁ vidhātā vividhai: stavai:    / 13/  

ததா³கர்ʼண்ʼண்ய ஸுரைஸ்ஸாகம்ʼ ப்ராப்ய து³க்³தோ⁴த³தே⁴ஸ்தடம்ʼ 
துஷ்டாவ ச ஹ்ருʼஷீகேஸ²ம்ʼ விதா⁴தா விவிதை⁴: ஸ்தவை:    / 13/  

Hearing their words, Lord Brahma went with them to the shores of the Milk Ocean and pleased Lord VishNu by pleasing Him using various hymns.

ആവിർഭൂയാഥ ദൈത്യാരി:  പപ്രച്ഛ ച പിതാമഹം 
"കിമർത്ഥം ആഗതോ /സി ത്വം സാകം ദേവഗണൈ"രിതി    / 14/ 

आविर्भूयाथ दैत्यारि:  पप्रच्छ च पितामहं 
"किमर्त्थं आगतो /सि त्वं साकं देवगणै"रिति    / १४/ 

āviRbhūyātha daityāri:  papRaccha cha pitāmahaṁ 
"kimaRtHaṁ āgatō /si tvaṁ sākaṁ dēvagaṇai"riti    / 14/ 

ஆவிர்ʼபூ⁴யாத² தை³த்யாரி:  பப்ரச்ச² ச பிதாமஹம்ʼ 
"கிமர்ʼத்த²ம்ʼ ஆக³தோ /ஸி த்வம்ʼ ஸாகம்ʼ தே³வக³ணை"ரிதி    / 14/ 

Then Lord Vishnu appeared in front of them and asked the Grandfather of all Creation (BrahmA) :  "Why have You come here with all the multitudes of Gods?"

തതോ ദശാസനാത് പീഡാം അജസ്തസ്മൈ  ന്യവേദയത് 
തത്  ശ്രുത്വോവാച  ധാതാരം ഹർഷയൻ വിഷ്ടരശ്രവാ:      / 15/ 

ततो दशासनात् पीडां अजस्तस्मै  न्यवेदयत् 
तत्  श्रुत्वोवाच  धातारं हर्षयन् विष्टरश्रवा:      / १५/

tatō daśāsanāt pīḍāṁ ajastasmai  nyavēdayat 
tat  śRutvōvāca  dhātāraṁ haRṣayan viṣṭaraśRavā:      / 15/ 

ததோ த³ஸா²ஸனாத் பீடா³ம்ʼ அஜஸ்தஸ்மை  ந்யவேத³யத் 
தத்  ஸ்²ருத்வோவாச  தா⁴தாரம்ʼ ஹர்ʼஷயன்ʼ விஷ்டரஸ்²ரவா:      / 15/ 

Then Lord BrahmA informed Lord VishNu of the suffering caused by rAvaNa.  Hearing that, Lord VishNu (VishTara-SRavA)  said the following in order to comfort BrahmadEva:

"അലം ഭയേനാത്മയോനേ ഗച്ഛ ദേവഗണൈസ്സഹ   /  
അഹം ദാശരഥിർ  ഭൂത്വാ ഹനിഷ്യാമി  ദശാനനം   //         /16/

"अलं भयेनात्मयोने गच्छ देवगणैस्सह   /  
अहं दाशरथिर्  भूत्वा हनिष्यामि  दशाननं   //         /१६/

"alaṁ bhayēnātmayōnē gaccHa dēvagaṇaissaha   /  
ahaṁ dāśarathiR  bhūtvā haniṣyāmi  daśānanaṁ   //         /16/

"அலம்ʼ ப⁴யேனாத்மயோனே க³ச் ச² தே³வக³ணைஸ்ஸஹ   /  
அஹம்ʼ தா³ஸ²ரதி²ர்ʼ  பூ⁴த்வா ஹனிஷ்யாமி  த³ஸா²னனம்ʼ   //         /16/

O BrahmadEva! Now You need not be scared.  You may return with the groups of Gods.  I will be born as King daSaratha's son (dASarathi) in order to destroy the ten-headed demonic king,  rAvaNa.

ആത്മാംശൈശ്ച സുരാസ്സർവേ ഭൂമൗ വാനര രൂപിണ:  / 
ജായേരൻ മമ സാഹായ്യം കർത്തും രാവണ നിഗ്രഹേ   //   "    /17/

आत्मांशैश्च सुरास्सर्वे भूमौ वानर रूपिण:  / 
जायेरन् मम साहाय्यं कर्त्तुं रावण निग्रहे   //   "    /१७/

ātmāṁśaiśca surāssaRvē bhūmau vānara rūpiṇa:  / 
jāyēran mama sāhāyyaṁ kaRttuṁ rāvaṇa nigrahē   //   "    /17/

ஆத்மாம்ʼஸை²ஸ்²ச ஸுராஸ்ஸர்ʼவே பூ⁴மௌ வானர ரூபிண:  / 
ஜாயேரன்ʼ மம ஸாஹாய்யம்ʼ கர்ʼத்தும்ʼ ராவண நிக்³ரஹே   //   "    /17/

I ask all the Gods to take amSAvatAram (partial incarnation) on the earth as VAnara-s for the sake of helping me in my efforts to destroy the demonic rAvana."

ഏവം ഉക്ത്വാ വിധാതാരം തത്രൈവാന്തർദ്ദധേ പ്രഭു:   / 
പദ്മയോനിസ്തു ഗീർവാണൈസ്സമം പ്രായാത്  പ്രഹൃഷ്ടധീ   //    /18/

एवं उक्त्वा विधातारं तत्रैवान्तर्द्दधे प्रभु:   / 
पद्मयोनिस्तु गीर्वाणैस्समं प्रायात्  प्रहृष्टधी   //    /१८/

ēvaṁ uktvā vidhātāraṁ tatRaivāntaRddadhē pRabhu:   / 
padmayōnistu gīRvāṇaissamaṁ pRāyāt  pRahr̥ṣṭadhī   //    /18/

ஏவம்ʼ உக்த்வா விதா⁴தாரம்ʼ தத்ரைவாந்தர்ʼத்³த³தே⁴ ப்ரபு⁴:   / 
பத்³மயோனிஸ்து கீ³ர்ʼவாணைஸ்ஸமம்ʼ ப்ராயாத்  ப்ரஹ்ருʼஷ்டதீ⁴   //    /18/

Telling this to Lord Brahma, the Lord, SRee MahAvishNu,  quickly disappeared.  BrahmadEva returned with a happy mind with the other Gods.

അജീജനത്  തതോ ശക്രോ ബാലിനം നാമ വാനരം   / 
സുഗ്രീവം അപി മാർത്താണ്‍ഡോ  ഹനൂമന്തം ച മാരുത:  //        /19/

अजीजनत्  ततो शक्रो बालिनं नाम वानरं   / 
सुग्रीवं अपि मार्त्ताण्डो  हनूमन्तं च मारुत:  //        /१९/

ajījanat  tatō śakRō bālinaṁ nāma vānaraṁ   / 
sugrīvaṁ api māRttāṇḍō  hanūmantaṁ cha māruta:  //        /19/

அஜீஜனத்  ததோ ஸ²க்ரோ பா³லினம்ʼ நாம வானரம்ʼ   / 
ஸுக்³ரீவம்ʼ அபி மார்ʼத்தாண்ʼடோ³  ஹனூமந்தம்ʼ ச மாருத:  //        /19/

Afterwards, Indra created BAli as His amSa avatAram (partial incarnation). In the same manner, SooryadEva created sugreeva and VAyudEva created Hanooman.  

പുരൈവ ജനയാമാസ ജാംബവന്തം ച പദ്മജ:  / 
ഏവം അന്യേ ച വിബുധാ: കപീൻ അജനയൻ ബഹൂൻ  //      /20/

पुरैव जनयामास जांबवन्तं च पद्मज:  / 
एवं अन्ये च विबुधा: कपीन् अजनयन् बहून्  //      /२०/

puraiva janayāmāsa jāṁbavantaṁ cha padmaja:  / 
ēvaṁ anyē cha vibudhā: kapīn ajanayan bahūn  //      /20/

புரைவ ஜனயாமாஸ ஜாம்ப³வந்தம்ʼ ச பத்³மஜ:  / 
ஏவம்ʼ அன்யே ச விபு³தா⁴: கபீன்ʼ அஜனயன்ʼ ப³ஹூன்ʼ  //      /20/

JAmbavAn had already been created on the earth by Lord Brahma.  In the same way, the other Gods also incarnated in the form of  large numbers of VAnara-s (who were all divine by birth).

   
 ततो  वानरसंघानां बाली परिवृडोऽभवत्    /
अमीभिर् अखिलैः साकं किष्किन्धां अध्युवास च    //    21

തതോ  വാനരസംഘാനാം ബാലീ പരിവൃഡോഽഭവത്    /
അമീഭിർ അഖിലൈഃ സാകം കിഷ്കിന്ധാം അധ്യുവാസ ച    //     21

tatō  vānarasaṁghānāṁ bālī parivr̥ḍō'bhavat    /
amībhiR akhilaiḥ sākaṁ kiṣkindhāṁ adhyuvāsa ca    //        21

ததோ  வானரஸங்கா⁴னாம்ʼ பா³லீ பரிவ்ருʼடோ³(அ)ப⁴வத்    /
அமீபி⁴ர் அகி²லை​: ஸாகம்ʼ கிஷ்கிந்தா⁴ம்ʼ அத்⁴யுவாஸ ச    //       21

Afterwards (according to BhagavAn VishNu's promise), Baali became the leader of all the VAnara-s and gathered all of them to settle in the kingdom of KishkkinddhA.  

आसीद्दशरथो  नाम सूर्यवंशेऽथ पार्थिवः /
भार्यास्तिस्रोऽपि लब्ध्वासौ तासु लेभे  न सन्ततिं //    22

ആസീദ്ദശരഥോ  നാമ സൂര്യവംശേഽഥ പാർഥിവഃ /
ഭാര്യാസ്തിസ്രോഽപി ലബ്ധ്വാസൗ താസു ലേഭേ  ന സന്തതിം //      22

āsīddaśarathō  nāma sūryavaṁśēഽtha pāRthivaḥ /
bhāryāstisRō'pi labdhvāsau tāsu lēbhē  na santatiṁ //            22

ஆஸீத்³த³ஸ²ரதோ²  நாம ஸூர்யவம்ʼஸே²(அ)த² பார்தி²வ​: /
பா⁴ர்யாஸ்திஸ்ரோ(அ)பி லப்³த்⁴வாஸௌ தாஸு லேபே⁴  ந ஸந்ததிம்ʼ //     22

In the Sun Clan of Kings (on the earth), there was a ruler by the name of SRee-daSaratha, and he had three wives, yet had not gained any offspring.

ततः सुमन्त्रवचनाद् ऋश्यशृङ्गं स भूपतिः /
आनीय पुत्रकामेष्टिं आरेभे  सपुरोहितः //      23

തതഃ സുമന്ത്രവചനാദ് ഋശ്യശൃംഗം സ ഭൂപതിഃ /
ആനീയ പുത്രകാമേഷ്ടിം ആരേഭേ  സപുരോഹിതഃ //      23

tataḥ sumantRavachanād r̥śyaśr̥ṅgaṁ sa bhūpatiḥ /
ānīya putRakāmēṣṭiṁ ārēbhē  sapurōhitaḥ //                       23

தத​: ஸுமந்த்ரவசனாத்³ ருʼஸ்²யஸ்²ருʼங்க³ம்ʼ ஸ பூ⁴பதி​: /
ஆனீய புத்ரகாமேஷ்டிம்ʼ ஆரேபே⁴  ஸபுரோஹித​: //                      23

Taking the advice of (His minister) sumantRa, the King gathered His priests and invited (the MahaRshi) R^SyasR^n*ga  (an expert in fertility rituals) to start the sacred ritual of PutRa-kAmEshTi {A special VEdic Yajn^am seeking the divine blessing of childbirth.}


अथाग्नेर् उत्थितः कश्चिद् गृहीत्वा पायसं चरुं /
ऎतत् प्राशय पत्नीस्त्वं इत्युक्त्वाऽदान् नृपाय सः //   24

അഥാഗ്നേർ ഉത്ഥിതഃ കശ്ചിദ് ഗൃഹീത്വാ പായസം ചരും /
എതത് പ്രാശയ പത്നീസ്ത്വം ഇത്യുക്ത്വാഽദാൻ നൃപായ സഃ //      24

athāgnērutthitaḥ kaścid gr̥hītvā pāyasaṁ charuṁ /
etat pRāśaya patnīstvaṁ ityuktvā'dān nr̥pāya saḥ //              24

அதா²க்³னேர் உத்தி²த​: கஸ்²சித்³ க்³ருʼஹீத்வா பாயஸம்ʼ சரும்ʼ /
எதத் ப்ராஸ²ய பத்னீஸ்த்வம்ʼ இத்யுக்த்வா(அ)தா³ன் ந்ருʼபாய ஸ​: //      24

(At the end of the Yajn^am), a divine form emerged from the sacred Fire holding a vessel containing PAyasam and giving it to King daSaratha, said:  "Feed this to your wives."


तद् गृहीत्वा तदैवासौ पत्नीः प्राशयद् उत्सुकः /
ताश्च तत्प्राशनाद् ऎव नृपाद् गर्भं अधारयन् //     25

തദ് ഗൃഹീത്വാ തദൈവാസൗ പത്നീഃ പ്രാശയദ് ഉത്സുകഃ /
താശ്ച തത്പ്രാശനാദ് എവ നൃപാദ് ഗർഭം അധാരയൻ //        25

tad gr̥hītvā tadaivāsau patnīḥ pRāśayad utsukaḥ /
tāśca tatpRāśanād eva nr̥pād gaRbhaṁ adhārayan //                25

தத்³ க்³ருʼஹீத்வா ததை³வாஸௌ பத்னீ​: ப்ராஸ²யத்³ உத்ஸுக​: /
தாஸ்²ச தத்ப்ராஸ²னாத்³ எவ ந்ருʼபாத்³ க³ர்ப⁴ம்ʼ அதா⁴ரயன் //           25

King daSaratha accepted it and with enthusiasm and had his wives respectfully the PAyasam.  Later, as a result of the consumption of (the divinely blessed) PAyasam, His wives became pregnant from Him.

पूर्णे  कालेऽथ कौसल्या सज्जनांभोजभास्करं /
अजीजनद् रामचन्द्रं कैकेयी भरतं तथा //              26

പൂർണേ  കാലേഽഥ കൗസല്യാ സജ്ജനാംഭോജഭാസ്കരം /
അജീജനദ് രാമചന്ദ്രം കൈകേയീ ഭരതം തഥാ //                    26

pūRṇē  kālēഽ tha kausalyā sajjanāṁbhōja bhāskaraṁ /
ajījanad rāmachandraṁ kaikēyī bharataṁ tathā //                    26

பூர்ணே  காலே(அ)த² கௌஸல்யா ஸஜ்ஜனாம்போ⁴ஜபா⁴ஸ்கரம்ʼ /     
அஜீஜனத்³ ராமசந்த்³ரம்ʼ கைகேயீ ப⁴ரதம்ʼ ததா² //                           26

After the full term (of pregnancy), Kausalya gave birth to SRee-rAmachandra, who was like a Sun to the lotus-like good people (making them blossom fully), and KaikEyee likewise gave birth to Bharata.        /26/

ततो  लक्ष्मणशत्रुघ्नौ सुमित्राजीजनत् सुतौ /
अकारयत् पिता तेषां जातकर्म्मादिकं द्विजैः //                  /27/

തതോ  ലക്ഷ്മണശത്രുഘ്നൗ സുമിത്രാജീജനത് സുതൗ /
അകാരയത് പിതാ തേഷാം ജാതകർമ്മാദികം ദ്വിജൈഃ //            /27/

tatō  lakṣmaṇaśatRughnau sumitRājījanat sutau /
akārayat pitā tēṣāṁ jātakaRmmādikaṁ dvijaiḥ //                 /27/

ததோ  லக்ஷ்மணஸ²த்ருக்⁴னௌ ஸுமித்ராஜீஜனத் ஸுதௌ /
அகாரயத் பிதா தேஷாம்ʼ ஜாதகர்ம்மாதி³கம்ʼ த்³விஜை​: //                   / 27/

After that, SumitRa gave birth to LakshmaNa and SatRughna.  The children's father had their birth rituals (rites of naming, etc.) performed by trained BrahmaNa-s.


ततॊ ववृधिरॆ ऽन्योन्यं स्निग्धाश्चत्वार ऎव ते  /
सकलासु च विद्यासु नैपुण्यं अभिलेभिरे  //        /28/

തതോ വവൃധിരേ  ഽന്യോന്യം സ്നിഗ്ദ്ധാശ്ചത്വാര ഏവ തേ  /
സകലാസു ച വിദ്യാസു നൈപുണ്യം അഭിലേഭിരേ  //          /28/

tatō vavr̥dhirE 'nyōnyaṁ snigddhāśchatvāra Eva tē  /
sakalāsu ca vidyāsu naipuṇyaṁ abhilēbhirē  //                  28

ததோ வவ்ருʼதி⁴ரெ (அ)ந்யோன்யம்ʼ ஸ்னிக்³தா⁴ஸ்²சத்வார  ஏவ தே  /
ஸகலாஸு ச வித்³யாஸு நைபுண்யம்ʼ அபி⁴லேபி⁴ரே  //                      /28/

In due course, the four children grew up well with a strong bond of love uniting them.  They all acquired advanced skills in all kinds of learning (VidyA).      /28/

ततः कदाचिद् आगत्य विश्वामित्रो  महामुनिः /
ययाचे  यज्ञरक्षार्थं रामं शक्तिधरोपमं //               29

തതഃ കദാചിദ് ആഗത്യ വിശ്വാമിത്രോ  മഹാമുനിഃ /
യയാചേ  യജ്ഞരക്ഷാർഥം രാമം ശക്തിധരോപമം //               /29/

tataḥ kadācid āgatya viśvāmitRō  mahāmuniḥ /
yayāchē  yajñarakṣāRthaṁ rāmaṁ śaktidharōpamaṁ //        /29/

தத​: கதா³சித்³ ஆக³த்ய விஸ்²வாமித்ரோ  மஹாமுனி​: /
யயாசே  யஜ்ஞரக்ஷார்த²ம்ʼ ராமம்ʼ ஸ²க்தித⁴ரோபமம்ʼ //                    /29/

Once in those days, MahaRshi ViSvAmitRa came there and requested for SRee-rAma who was comparable to Lord subRahmaNya (in martial skills) as a protector of the sage's Yajn^a-s (which were being disturbed by evil beings).    /29/

वसिष्ठवचनाद् रामं लक्ष्मणेन समन्वितं /
कृच्छ्रेण  नृपतिस्तस्य कौशिकस्य करे  ददौ //          /30/
         
വസിഷ്ഠവചനാദ് രാമം ലക്ഷ്മണേന സമന്വിതം /
കൃച്ഛ്രേണ  നൃപതിസ്തസ്യ കൗശികസ്യ കരേ  ദദൗ //                   /30/

vasiṣṭhavachanād rāmaṁ lakṣmaṇēna samanvitaṁ /
kr̥cchRēṇa  nr̥patistasya kauśikasya karē  dadau //             /30/

வஸிஷ்ட²வசனாத்³ ராமம்ʼ லக்ஷ்மணேன ஸமன்விதம்ʼ /
க்ருʼச்ச்²ரேண  ந்ருʼபதிஸ்தஸ்ய கௌஸி²கஸ்ய கரே  த³தௌ³ //         /30/

In spite of feeling great difficulties (out of concern for the safety of the princes), the King took the advice of (His Clan Guru) MahaRshi VasishTTHa and entrusted RAma with R^shi ViSvAmitRa.


തൗ ഗൃഹീത്വാ തതോ ഗച്ഛൻ ബലാം അതിബലാം തഥാ /
അസ്ത്രാണി ച സമഗ്രാണി താഭ്യാം ഉപദിദേശ സഃ //    /31/

तौ गृहीत्वा ततो गच्छन् बलां अतिबलां तथा /
अस्त्राणि च समग्राणि ताभ्यां उपदिदेश सः //    /३१/

tau gr̥hītvā tatō gacchan balāṁ atibalāṁ tathā /
astRāṇi cha samagrāṇi tābhyāṁ upadidēśa saḥ //    /31/

தௌ க்³ருʼஹீத்வா ததோ க³ச்ச²ன்ʼ ப³லாம்ʼ அதிப³லாம்ʼ ததா² /
அஸ்த்ராணி ச ஸமக்³ராணி தாப்⁴யாம்ʼ உபதி³தே³ஸ² ஸ​: //            /31/

R^shi ViSvAmitrA took the two brothers with him and left (for his ASRamam) and he formally taught them two mantRa-s, BalA and AtibalA, (for controlling hunger and thirst during the travel through the forests) as well as several divine weapons (that work with the help of mantRa-s).

ഗച്ഛൻ സഹാനുജോ രാമഃ കൗശികേന പ്രചോദിതഃ /
താടകാം അവധീദ് ധീമാൻ  ലോകപീഡനതത്പരാം //      /32/

गच्छन् सहानुजो रामः कौशिकेन प्रचोदितः /
ताटकां अवधीद् धीमान्  लोकपीडनतत्परां //      /३२/

gacchan sahānujō rāmaḥ kauśikēna pRachōditaḥ /
tāṭakāṁ avadhīd dhīmān  lōkapīḍana tatparāṁ //      /32/

க³ச்ச²ன்ʼ ஸஹானுஜோ ராம​: கௌஸி²கேன ப்ரசோதி³த​: /
தாடகாம்ʼ அவதீ⁴த்³ தீ⁴மான்ʼ  லோகபீட³னதத்பராம்ʼ //      /32/

Encouraged by ViSvAmitRa and assisted by SRee-lakshmaNa, intelligent and thoughtful SRee-rAma went and destroyed tATakA, a rAkshasi, who was engaged in tormenting all humans.

തതഃ സിദ്ധാശ്രമം പ്രാപ്യ കൗശികഃ സഹരാഘവഃ /
അധ്വരം ച സമാരേഭേ രാക്ഷസാശ്ച സമാഗമൻ //              /33/

ततः सिद्धाश्रमं प्राप्य कौशिकः सहराघवः /
अध्वरं च समारेभे राक्षसाश्च समागमन् //              /३३/

tataḥ siddhāśRamaṁ pRāpya kauśikaḥ saharāghavaḥ /
adhvaraṁ cha samārēbhē rākṣasāścha samāgaman //              /33/

தத​: ஸித்³தா⁴ஸ்²ரமம்ʼ ப்ராப்ய கௌஸி²க​: ஸஹராக⁴வ​: /
அத்⁴வரம்ʼ ச ஸமாரேபே⁴ ராக்ஷஸாஸ்²ச ஸமாக³மன்ʼ //              /33/

After that, SRee-rAma reached the SiddhASRamam with ViSvAmitRa muni.  The Yajn^am was begun, and immediately the rAkshasa-s arrived.

രാഘവസ്തു തതോഽസ്ത്രേണ ക്ഷിപ്ത്വാ മാരീചം അർണ്ണവേ /
സുബാഹുപ്രമുഖാൻ ഹത്വാ യജ്ഞം ചാപാലയൻ മുനേഃ //      /34/

राघवस्तु ततोऽस्त्रेण क्षिप्त्वा मारीचं अर्ण्णवे /
सुबाहुप्रमुखान् हत्वा यज्ञं चापालयन् मुनेः //      /३४/

rāghavastu tatō

ऽ stRēṇa kṣiptvā mārīcaṁ aRṇṇavē / 
subāhupRamukhān hatvā yajñaṁ chāpālayan munēḥ //      /34/

ராக⁴வஸ்து ததோ (அ)ஸ்த்ரேண க்ஷிப்த்வா மாரீசம்ʼ அர்ʼண்ணவே /
ஸுபா³ஹுப்ரமுகா²ன்ʼ ஹத்வா யஜ்ஞம்ʼ சாபாலயன்ʼ முனே​: //      /34/

Then SRee-rAma threw (the rAkshasa) MAreecha into the ocean with the use of (divine) arrows, and destroyed many rAkshasa-s including subAhu and He thus safeguarded the mahaRshi's Yajn^am.    

കൗശികേന തതോ രാമോ നീയമാനഃ സഹാനുജഃ /
അഹല്യാശാപനിർമോക്ഷം കൃത്വാ സമ്പ്രാപ മൈഥിലം //     /35/

कौशिकेन ततो रामो नीयमानः सहानुजः /
अहल्याशापनिर्मोक्षं कृत्वा सम्प्राप मैथिलं //     /३५/

kauśikēna tatō rāmō nīyamānaḥ sahānujaḥ /
ahalyā śāpa niRmōkṣaṁ kr̥tvā sampRāpa maithilaṁ //     /35/

கௌஸி²கேன ததோ ராமோ நீயமான​: ஸஹானுஜ​: /
அஹல்யாஸா²பனிர்ʼமோக்ஷம்ʼ க்ருʼத்வா ஸம்ப்ராப மைதி²லம்ʼ //     /35/

Later, SRee-rAma, led by ViSvAmitRA and accompanied by SRee-lakshmaNa reached the kingdom of King Janaka after freeing ahalyA from a curse (imposed on her by her husband Gautama MahaRshi).

ജനകേനാർച്ചിതോ രാമഃ കൗശികേന പ്രചോദിതഃ /
സീതാനിമിത്തം ആനീതം ബഭഞ്ജ ധനുരൈശ്വരം //       /36/

जनकेनार्च्चितो रामः कौशिकेन प्रचोदितः /
सीतानिमित्तं आनीतं बभञ्ज धनुरैश्वरं //       /३६/

janakēnāRcchitō rāmaḥ kauśikēna pRachōditaḥ /
sītānimittaṁ ānītaṁ babhañja dhanuraiśvaraṁ //       /36/

ஜனகேனார்ʼச்சிதோ ராம​: கௌஸி²கேன ப்ரசோதி³த​: /
ஸீதானிமித்தம்ʼ ஆனீதம்ʼ ப³ப⁴ஞ்ஜ த⁴னுரைஸ்²வரம்ʼ //       /36/

Honored by King Janaka, and persuaded by MahaRshi ViSvAmitrA, SRee-rAma took part in the contest for SeetA-svayamvaram ( where a bride chooses as her bridegroom the winning prince from an assembly of princes) and broke the bow that originated from Lord Siva MahESvara (bending and stringing which was part of the test of prowess).

തതോ ദശരഥം ദൂതൈരാനായ്യ മിഥിലാധിപഃ /
രാമാദിഭ്യസ്തത്സുതേഭ്യഃ സീതാദ്യാഃ കന്യകാ ദദൗ //         /37/

ततो दशरथं दूतैरानाय्य मिथिलाधिपः /
रामादिभ्यस्तत्सुतेभ्यः सीताद्याः कन्यका ददौ //         /३७/

tatō daśarathaṁ dūtairānāyya mithilādhipaḥ /
rāmādibhyastatsutēbhyaḥ sītādyāḥ kanyakā dadau //         /37/

ததோ த³ஸ²ரத²ம்ʼ தூ³தைரானாய்ய மிதி²லாதி⁴ப​: /
ராமாதி³ப்⁴யஸ்தத்ஸுதேப்⁴ய​: ஸீதாத்³யா​: கன்யகா த³தௌ³ //         /37/

After SRee-rAma's victory, King Janaka sent ambassadors to bring King daSaratha to Mithila.  To the sons of King daSaratha, Janka married his daughters such as SRee-seetA (and MANDavi, OoRmiLa, and SRutakeeRti).


തതോ ഗുരുനിയോഗേന കൃതോദ്വാഹഃ സഹാനുജഃ /
രാഘവോ നിര്യയൗ തേന ജനകേനോരുമാനിതഃ //         /38/

ततो गुरुनियोगेन कृतोद्वाहः सहानुजः /
राघवो निर्ययौ तेन जनकेनोरुमानितः //         /३८/

tatō guruniyōgēna kr̥tōdvāhaḥ sahānujaḥ /
rāghavō niryayau tēna janakēnōrumānitaḥ //         /38/

ததோ கு³ருனியோகே³ன க்ருʼதோத்³வாஹ​: ஸஹானுஜ​: /
ராக⁴வோ நிர்யயௌ தேன ஜனகேனோருமானித​: //         /38/

Then SRee-rAma took leave of Mithila as advised by the Elders and Mentors in the company of His brothers, after being amply honored by King Janaka.

തദാകർണ്യ ധനുർഭങ്ഗം ആയാന്തം രോഷഭീഷണം /
വിജിത്യ ഭാർഗവം രാമം അയോധ്യാം പ്രാപ രാഘവഃ //     /39/

तदाकर्ण्य धनुर्भङ्गं आयान्तं रोषभीषणं /
विजित्य भार्गवं रामं अयोध्यां प्राप राघवः //     /३९/

tadākaRṇya dhanuRbhaṅgaṁ āyāntaṁ rōṣabhīṣaṇaṁ /
vijitya bhāRgavaṁ rāmaṁ ayōdhyāṁ pRāpa rāghavaḥ //     /39/

ததா³கர்ʼண்ய த⁴னுர்ʼப⁴ங்க³ம்ʼ ஆயாந்தம்ʼ ரோஷபீ⁴ஷணம்ʼ /
விஜித்ய பா⁴ர்ʼக³வம்ʼ ராமம்ʼ அயோத்⁴யாம்ʼ ப்ராப ராக⁴வ​: //     /39/

Hearing of the breaking of grand Bow (belonging to Lord Siva) by Prince rAma, R^shi BhARgava-rAma was angered (because He saw it as an affront to His guru Lord Siva) and the R^shi arrived in a fierce and threatening mode.  SRee-rAma overcame the challenge and returned to AyOddhyA.

തതഃ സർവ്വജനാനന്ദം കുർവാണശ്ചേഷ്ടിതൈഃ സ്വകൈഃ /
താം അധ്യുവാസ കാകുത്സ്ഥഃ സീതയാ സഹിതഃ സുഖം //     /40/

ततः सर्व्वजनानन्दं कुर्वाणश्चेष्टितैः स्वकैः /
तां अध्युवास काकुत्स्थः सीतया सहितः सुखं //     /४०/

tataḥ saRvva janānandaṁ kuRvāṇaśchēṣṭitaiḥ svakaiḥ /
tāṁ adhyuvāsa kākutsthaḥ sītayā sahitaḥ sukhaṁ //     /40/
   
தத​: ஸர்ʼவ்வஜனானந்த³ம்ʼ குர்ʼவாணஸ்²சேஷ்டிதை​: ஸ்வகை​: /
தாம்ʼ அத்⁴யுவாஸ காகுத்ஸ்த²​: ஸீதயா ஸஹித​: ஸுக²ம்ʼ //     /40/

There SRee-rAma began to live with SRee-seetA happily, giving bliss to everyone else (in the kingdom and the royal household)by His own judiciously performed actions. 

ഇതി ശ്രീരാമോദന്തേ ബാലകാണ്ഡഃ സമാപ്തഃ ||  


इति श्रीरामोदन्ते बालकाण्डः समाप्तः ॥

iti śrīrāmōdantē bālakāṇḍaḥ samāptaḥ ||  

இதி ஸ்ரீராமோத³ந்தே பா³லகாண்ட³​: ஸமாப்த​: ||   


Thus ends the chapter named BAlakANDam in SRee-rAmOdantam KAvyam.

No comments:

Post a Comment